5 tipů

Na co nezapomenout, když tvoříte únikovky

Taky jste se někdy trápili s grafikou, hledali hodiny a hodiny šifry v knihách a na internetu a nakonec je ani nepoužili? Moje první únikovka mi zabrala přes 20 hodin.

Dneska už vím, že to jde jinak. Připravila jsem pro vás 5 tipů, které vám pomůžou nedělat stejné chyby.

1. Víte, kdo bude účastník vaší hry?

To je naprostý základ. Jinak stavím hru pro pětileté děti, které neumí číst, a jinak pro teenagery. Musíte vědět, jestli půjdou děti samotné, nebo s rodiči, jestli jsou to začátečníci, nebo už s vámi nějakou hru absolvovali.

2. Dobře formulujte cíl

Ujasněte si, co je hlavním cílem. Mají se děti hlavně vyběhat v lese? Mají se něco naučit v rámci školního předmětu? Nebo chcete stmelovací aktivitu pro kolektiv? Podle toho zvolte formát – klasickou únikovku, bojovku, nebo třeba detektivku.

3. Napište příběh, který má „šťávu“

Příběh je alfa a omega celé hry. Můžete vyjít z oblíbené knížky nebo z historie místa, kde se hraje. Já miluju zapojovat superschopnosti účastníků. Když vím, že je někdo silný, nejmenší nebo zná všechny státy světa, ušiju mu úkol přímo na tělo. Ten člověk pak v týmu exceluje a celou hru to neuvěřitelně oživí.

4. Promyslete instalaci stanovišť

Jak budou stanoviště označená? Budou tam viset jen vytištěné úkoly, nebo stanoviště označíte něčím jiným? A hlavně – kdo to nainstaluje a kdo to pak uklidí? Není nic horšího, než když vám v lese zůstanou viset rybičky z minulé hry a další skupina se u nich zasekne na tři hodiny, protože si myslí, že jsou součástí nové trasy (což se nám opravdu stalo).

5. Nepodceňte testování

I mistr tesař se někdy utne. Vždycky si hru nejdřív otestujte na lidech z různého spektra – ne jen na expertech, pro které je všechno „lehké“.

Chcete více tipů? Mám pro vás video, kde vám prozradím další osvědčené postupy.